2578.- Výročí osobností- Johannes.Brahms,**,

24.2.1983, 2578.- Výročí osobností- J.Brahms,**,nominál 5Kčs,
Johannes Brahms [bráms], německý skladatel, se narodil v Hamburku 7. května 1833. Byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů devatenáctého století, jehož tvorba kombinuje to nejlepší z klasické a romantické školy, navázal na symfonické myšlení Beethovenovo a spojil romantickou citlivost s klasickou tektonikou. Brzy začal hrát na housle, čelo a klavír, komponovat začal pod dohledem významného německého učitele hudby Eduarda Marxsena, jehož konzervativní pohled na tvorbu jej významně poznamenal. V roce 1853 absolvoval Brahms sérii koncertů, při kterých doprovázel maďarského houslistu Eduarda Reményiho. V průběhu turné se seznamuje s dalším maďarským houslistou – Josephem Joachimem, který ho představuje Robertu Schumannovi. Schumann byl natolik zaujat Brahmsovými nikdy nepublikovanými skladbami, že o Brahmsově tvorbě napsal nadšený článek. Brahms našel velké zalíbení v Schumannově osobě, stejně tak jako v osobě jeho ženy, Kláry, známé pianistky. Toto přátelství mu bylo popudem a hybnou silou v jeho další tvorbě. Mnozí zmiňují Brahmsovu možná až přílišnou náklonnost ke Kláře Schumannové, ale Brahms ani po Schumannově smrti nijak neusiloval o Klářinu ruku a stejně tak se nikdy neoženil. Od roku 1862 žil především ve Vídni, zpočátku byl ředitelem Singakademie (Akademie Sboru), avšak tento post po roce opustil. V roce 1868 se Brahms proslavil v Evropě svým Německým rekviem,  ve kterém se odchýlil od katolických tradic, když použil německého místo tehdy obvyklého latinského textu. Dílo uspořádané do sedmi částí, vyjadřuje Brahmsův smutek ze smrti jeho matky, stejně jako jeho přítele Schumanna. Těžiště jeho tvorby bylo v oblasti symfonické, komorní a písňové. Z díla: čtyři symfonie (c moll, D dur, F dur, e moll), instrumentální koncerty (dva klavírní – d moll, B dur, houslový – D dur, dvojkoncert pro housle a violoncello a moll), skladby komorní (klavírní a smyčcové kvartety, klavírní tria, klavírní kvintet, houslové a violoncellové sonáty), klavírní (Uherské tance, balady, intermezza, rapsódie), písně (Čtyři vážné zpěvy). Osobitě rozvinul variační formu (Variace na Haydnovo téma pro orchestr, Variace a fuga na Händelovotéma pro klavír). Vystupoval též jako klavírista a dirigent. Přispěl k šíření díla A. Dvořáka (vydání Moravských dvojzpěvů u nakladatele F. A. Simrocka). Brahms zemřel ve Vídni 3. dubna 1897.